Rozhovor s lektorkou angličtiny pro děti Michaelou Pravdovou
Mohou se dvouleté děti naučit anglicky? Jak rozmluvit v angličtině školáka, aby se uměl sám vyjádřit? Nebude další kroužek pro moje dítě zátěž? Právě takové otázky si kladou rodiče, než přihlásí své dítě do jazykového kurzu. Michaela Pravdová, lektorka metody Helen Doron, na ně za šestnáct let své praxe odpovídala nesčetněkrát. Dovede vysvětlit rodičům, že jejich investice nejen financí, ale také času a energie, má smysl. Co za úspěchem této metody stojí? Samozřejmě, že síť center Helen Doron má propracované materiály, aplikace a systém vzdělávání. Ale to nejdůležitější jsou lidé – lektorky a lektoři, kteří musí tuto práci dělat skutečně „naplno“, protože právě děti jsou v tomto ohledu velmi náročné publikum. Přečtěte si, jaké jsou její zkušenosti s touto profesí. Napoví vám, jak vybrat opravdu kvalitní kurzy pro vaše děti.
Co vás motivovalo k tomu stát se lektorkou Helen Doron?
Myslím, že to byla první ukázková hodina, na kterou jsem se šla podívat. Pamatuji si svůj úžas nad tím, jak dvouleté děti bezprostředně a přirozeně reagují na instrukce lektorky, odpovídají v angličtině, zpívají a hrají si. A také přátelská atmosféra, která na hodině panovala, ať už mezi dětmi nebo rodiči. Říkala jsem si, že by bylo skvělé, kdyby někdo takhle učil anglicky mě, když jsem byla malá.
Připravujete také nové lektory, co ve vašich kurzech musí dobrý lektor umět?
Kromě kladného vztahu k dětem je základním předpokladem samozřejmě výborná znalost angličtiny. Lidé si někdy myslí, že když učí malé děti, základy postačí. Není to pravda. Hodiny probíhají pouze v angličtině, učitel se studenty neustále komunikuje. Demonstruje různými způsoby význam slov, u starších studentů anglicky vysvětluje gramatiku, fonetiku, učí kreativní psaní a také s nimi v angličtině debatuje o různých tématech.
Dále je to chuť se neustále učit a zlepšovat. Již základní pětidenní školení je velmi náročné. Účastníci musí vstřebat základní principy Helen Doron metody a ukázat, že je dokáží aplikovat v praxi. Ze dne na den si připravují praktické prezentace, zapojují se do workshopů, píší esej. Projdou jen ti nejlepší. Stávající učitelé se navíc účastní každý rok alespoň jednoho semináře, takže jejich vzdělávání je dlouhodobé.
Také je potřeba, aby byli učitelé empatičtí a měli kladný vztah k pohybu (lekce jsou ho plné). Měli by být kreativní (na lekce si vyrábíme i své vlastní pomůcky) a také otevření všemu novému. Svět výuky cizích jazyků se vyvíjí neuvěřitelně rychle, na svět přicházejí nové metody, aplikace, online možnosti. Je třeba se těmto trendům přizpůsobit.
Jak se podle vás odlišuje naše metoda od klasické školní výuky?
Řekla bych, že ve všem, co si jen dovedete představit. Počínaje počtem dětí ve skupině. Těch je v Helen Doron maximálně osm, což umožňuje lektorovi individuální přístup ke každému z žáků. Děti se do hodiny neustále zapojují, všichni mají prostor mluvit, odpovídat, hrát hry. Také mají dostatek času všemu porozumět. Zároveň není na děti vyvíjen žádný tlak ve formě zkoušení nebo testování. Učí se v bezpečném prostředí, kde je v pořádku dělat chyby. Nesedíme v lavicích, ale na zemi na polštářcích, což umožňuje pohyb, který je naprosto nezbytný pro aktivitu mozku při učení. Dále je to například škála materiálů a pomůcek, které na hodinách používáme. Protože lekce probíhají v angličtině, lektor nemá možnost učit novou slovní zásobu překladem. Pokud chce děti naučit například slovo jablko, ukáže lektor dětem opravdové jablko a řekne slovo v angličtině. Anglický výraz se tak spojí přímo s předmětem, které dítě vidí. Proto jsou součástí materiálů reálné předměty, hračky, obrázky, ručně vyráběné pomůcky. Na hodinách se jí, vaří, myje nádobí, dělají různé sporty, tvoří. U starší studentů používáme různé online aplikace a stránky, ale také pohyb, hudbu a hry.
V čem je podle vás výhoda franšízy? Proč byste doporučila zájemcům o tuto práci vydat se právě touto cestou?
Z pohledu lektora jde především o zázemí a podporu. Franšízant se zavazuje poskytnout lektorovi vše, co potřebuje k tomu, aby mohl zdárně vyučovat. To znamená prostory, technické vybavení, výukové materiály a pomůcky. Zajišťuje také školení a vzdělávání lektorů v metodice Helen Doron a investuje do propagace, tím zajišťuje pro lektora práci. Učitel se tak může plně soustředit na výuku. Role franšízanta je také monitorovat rozvoj učitele, poskytovat mu zpětnou vazbu. Franšíza Helen Doron má za sebou více než 35 let zkušeností a funguje ke spokojenosti všech po celém světě. V posledních třech letech dokonce získala prestižní mezinárodní ocenění Global Franchise Award.
Váš nejhezčí zážitek z praxe s dětmi?
Když člověk pracuje s dětmi, o zážitky není nikdy nouze. Ať už je to na hodinách angličtiny nebo na pobytových táborech, kde je vztah s dětmi vždy ještě intenzivnější. Je těžké vybrat jeden. Velmi mě třeba potěšilo, že když jsme vloni spadli do online výuky, rodiče i děti tuto změnu přijali. Nikdo to nevzdal. Chtěli se učit dál i přes obrazovky počítačů. Všichni jsme se to učili za pochodu. Rodiče ochotně připravovali pomůcky, zasedali k počítačům se svými dětmi a mistrně suplovali roli učitele, aby děti měly z lekcí podobný zážitek jako při prezenční výuce. Velkým zážitkem je pro mě vždy úspěch našich studentů u mezinárodních zkoušek Cambridge. Letos skládaly zkoušku studentky, které učím od jejich tří let. Teď mají před maturitou. Měla jsem možnost je celá ta léta sledovat, jak se s angličtinou sžívají a stává se pro ně přirozenou formou komunikace. Dnes mají úroveň rodilých mluvčích. Krásné je, že se na školeních pro nové učitele stále častěji objevují naši bývalí studenti. Považuji to za důkaz toho, že jsme zanechali v jejich životech pozitivní odkaz.
Váš nejhezčí zážitek s lektory?
Jako školitelka metodiky Helen Doron pracuji od roku 2013. Za tu dobu jsem vedla nesčetně školení, seminářů a konferencí. Na každém z nich mně ale vždy někdo překvapil a ukázal mi něco, co jsem ještě nikdy předtím neviděla. Třeba novou hru, pomůcku, „fígl“, jak naučit složitý gramatický jev. Je to neuvěřitelně inspirativní práce. I po 16 letech učení mi právě tyto chvíle dodávají novou chuť a energii učit. Kromě toho miluji ten „aha“ efekt, který se často dostaví během základního školení učitelů. Moment, kdy člověk pochopí, že učit se dá i jinak. Že učení může být zábava pro studenty i jejich učitele. Často se mi stává, že během závěrečného pohovoru účastník školení přizná, že to pro něj byla život měnící zkušenost. Na posledním školení, které jsem vedla v Maďarsku, byla mladá studentka. Během kurzu patřila mezi nejlepší. Byla neuvěřitelně kreativní, okamžitě pochopila zásady metody Helen Doron a aplikovala je ve výuce. Do všech prezentací vkládala spoustu práce a energie. Při závěrečném pohovoru se mi svěřila, že ve škole vždy patřila k nejslabším. Měla problémy v mnoha předmětech. Během školení konečně našla to, v čem je dobrá a co ji jde skvěle. Zažila po letech pocit úspěchu.
Na co se ve své práci těšíte? Co vám dělá radost?
Těším se hlavně na své studenty a na to, že si spolu užijeme aktivity, které jsem pro ně připravila. Často si nejsem jistá, koho to baví víc, jestli mě, nebo děti. Těším se do naší krásné školy, která svou přívětivostí a atmosférou zve k tomu, aby tam člověk trávil čas. Těším se také na své kolegy a kolegyně, ze kterých se stali mí přátelé. Jsou to všechno nadšenci, kteří chtějí dětem dát nejen schopnost ovládat angličtinu, ale také přátelství, bezpečí, porozumění, motivaci a dobrý start do života.
