Mnoho rodičů už slyšelo, že výuka dvou jazyků v raném věku podporuje pozornost a zlepšuje paměť. Nové výzkumy však ukazují, že přínosy sahají mnohem dál – až do oblasti emocí.
Děti, které vyrůstají s více jazyky, dokážou lépe rozpoznávat a zvládat své pocity, vnímat emoce druhých a přirozeně rozvíjejí empatii. Jinými slovy – dvojjazyčnost pomáhá dětem růst nejen chytře, ale i laskavě.
Propojení mozku a emocí
Jazyk a emoce jsou hluboce propojené. Dítě, které má víc slov k vyjádření, dokáže přesněji popsat, co cítí – a tím i lépe své emoce zvládat.
Klíčovou roli hraje tzv. „serve-and-return“ interakce – výměna drobných reakcí mezi dítětem a dospělým. Když dítě ukáže hračku, a rodič odpoví úsměvem a slovy, posiluje tím nejen jazykové dovednosti, ale i emoční propojení a pocit bezpečí.
A když tyto výměny probíhají ve dvou jazycích, mozek dítěte se učí vnímat širší škálu tónů, výrazů a významů. Výsledkem je silnější schopnost empatie, pozornosti a sebeovládání.
Přepínání mezi jazyky posiluje emoční rovnováhu
Bilingvní děti jsou zvyklé přepínat mezi dvěma jazykovými systémy – a právě tato schopnost je pro jejich mozek skvělým tréninkem flexibility.
Vědecké studie ukazují, že děti vyrůstající s více jazyky se dokážou rychleji uklidnit po frustraci, snadněji se přizpůsobují změnám a lépe chápou pohled druhých lidí.
Každé přepnutí jazyka totiž aktivuje části mozku zodpovědné za soustředění, sebekontrolu a emoční regulaci. Jinými slovy – přepínání jazyků je pro mozek to, co jóga pro tělo: zvyšuje vnímavost, rovnováhu a klid.
Začít brzy přináší největší přínos
Největší efekt má bilingvní vystavení v prvních třech letech života, kdy je mozek dítěte nejvnímavější k jazykům i emocím. Právě tehdy se formují základní dráhy pro komunikaci, porozumění a seberegulaci.
Děti, které v tomto období pravidelně slyší a používají dva jazyky, mají větší citlivost pro sociální nuance, lépe rozpoznávají emoce a bývají empatičtější i v pozdějším věku.
A i když se s druhým jazykem začne později, není nic ztraceno. V hravém, pozitivním a emocionálně bezpečném prostředí se dítě může rozvíjet stejně přirozeně – jazykem i srdcem.
Výuka, která podporuje i emoční inteligenci
V Helen Doron English se děti učí angličtinu stejně přirozeně, jako se učí mateřštinu – skrze poslech, pohyb, hudbu a hru.
Tento přístup vychází z poznatků o vývoji mozku a emocionálním učení. Každá lekce je postavená na vztahu, důvěře a radosti – tedy na stejných principech, které formují emočně inteligentní osobnost.
Díky tomu se děti nejen rychleji učí jazyk, ale také rozvíjejí schopnost empatie, spolupráce a zdravého sebevědomí.
Závěr: jazyk jako klíč k srdci
Dvojjazyčné vzdělávání není jen o rozšíření slovní zásoby. Je to cesta, jak dítěti pomoci lépe chápat svět kolem sebe – i samo sebe.
Každý nový jazyk otevírá dveře k novému způsobu myšlení, cítění a spojení s druhými lidmi.
A to je dar, který vydrží celý život.
👉 Přijďte na ukázkovou lekci zdarma a uvidíte, jak může jazyk rozsvítit nejen dětské oči, ale i srdce.
Často kladené otázky (FAQ)
Děti, které ovládají více jazyků, lépe rozpoznávají a pojmenovávají své emoce, chápou pocity ostatních a reagují s empatií.
Ne. Mozek malých dětí je nastaven tak, aby si s více jazyky snadno poradil – zvlášť, když je výuka přirozená, hravá a pozitivní.
Nejlepší výsledky přináší začátek do 3 let, kdy je mozek nejotevřenější jazykovému i emočnímu učení.
Ne nutně. I jednoduché fráze, písničky nebo účast v kvalitním programu, jako je Helen Doron English, mají výrazný dopad.
Reference
Bernard, K., Dozier, M., Bick, J., & Gordon, M. K. (2015). Intervening to enhance cortisol regulation among children at risk for neglect: Results of a randomized clinical trial. Development and Psychopathology, 27(3), 829–841.
Bialystok, E., Craik, F. I. M., & Luk, G. (2012). Bilingualism: Consequences for mind and brain. Trends in Cognitive Sciences, 16(4), 240–250.
Byers-Heinlein, K., & Lew-Williams, C. (2013). Bilingualism in the early years: What the science says. Child Development Perspectives, 7(4), 209–213.
Esposito, G., Baker, J. M., & Venuti, P. (2013). Early bilingualism enhances inhibitory control and emotional regulation: Evidence from preschoolers. Journal of Experimental Child Psychology, 116(2), 349–363.
Evrard, M., & Provenzi, L., et al. (2022). Emotion regulation and cortisol response to the still-face procedure in preterm and term infants. Physiology & Behavior, 245,113674.
Jasinska, K. K., & Petitto, L. A. (2013). How age of bilingual exposure can change the neural systems for language in the developing brain. Frontiers in Psychology, 4, Article 283. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2013.00283
Kousaie, S., Fan, S., & Marian, V. (2020). The impact of bilingualism on executive functions in children and adolescents: A systematic review. Frontiers in Psychology, 11, 574789.
Kovelman, I., Baker, S. A., & Petitto, L. A. (2008). Age of first bilingual language exposure as a new window into bilingual reading development. Bilingualism: Language and Cognition, 11(2), 20-223.https://doi.org/10.1017/S1366728908003386
Kuhl, P. K., Conboy, B. T., Padden, D., Nelson, T., & Pruitt, J. (2010). Brain mechanisms in early language acquisition. Neuron, 67(5), 713–727. https://doi.org/10.1016/j.neuron.2010.08.038
Poulin-Dubois, D., Blaye, A., Coutya, J., & Bialystok, E. (2011). The effects of bilingualism on toddlers’ executive functioning. Journal of Experimental Child Psychology, 108(3), 567–579. https://doi.org/10.1016/j.jecp.2010.10.009
Sebastián-Gallés, N., Echeverría, S., & Bosch, L. (2005). The influence of initial exposure on lexical representation: Comparing early and simultaneous bilinguals. Journal of Memory and Language,
52(2), 240–255. https://doi.org/10.1016/j.jml.2004.11.001
