Raná výuka angličtiny očima logopedky
Rozhovor s Žanetou Wirthovou
Žaneta je logopedkou, která se zajímá o vývoj řeči a moderní vědecké poznatky v tomto oboru. Zároveň je maminkou dvou chlapců, kteří navštěvují naše kurzy. Položili jsme jí proto nejčastější otázky, které u výuky cizího jazyka velmi malých dětí dostáváme. Dozvíte se od ní mnoho faktických argumentů, proč s angličtinou začít už ve velmi útlém věku.
Občas se setkáváme s názorem, že učit se v raném věku dva jazyky současně není pro děti vhodné. Jaký máte názor vy?
Učení se dvěma a více jazykům označujeme termínem bilingvální vzdělávání či výchova. U spousty dětí po celém světě je běžné, že vyrůstají ve vícejazyčném prostředí. Mozek dítěte je schopen naposlouchat více jazyků a pokud takové dítě podpoříte, je schopno oba jazyky používat. A to nejen děti zdravé, ale i děti s postižením. Jako klinická logopedka mám například v péči dívenku s Downovým syndromem, která se svými sourozenci a tatínkem mluví anglicky, jelikož je otec anglicky mluvící, a s maminkou a ve speciální škole mluví česky.
Vaše děti začaly s angličtinou v kolika letech? Jak hodnotíte jejich pokroky?
Starší syn začal s kurzy Helen Doron English v 1. třídě, souběžně s výukou angličtiny ve škole. Vždy byl o pár kroků před svými spolužáky a nikdy jsem ho neviděla se do školy angličtinu „učit“. Má také štěstí, že má i na základní škole rodilého mluvčího, který se na něj často obrací, aby svým spolužákům něco přeložil. Pozitivní výsledky u něho pozoruji zejména v odhodlání mluvit anglicky. Neostýchá se, zbytečně nepřemýšlí nad gramatikou, časy, ale mluví. Sleduje také filmy, seriály a videa v originále, kurzy Helen Doron English u něj dokonce nastartovaly zájem i o další jazyky, ruštinu a španělštinu. Myslím ale, že i děti, které nejsou přímo talenty na jazyky, získávají díky kurzům velké výhody. Každý si tu zábavně, pomocí pohádek, příběhů, her, písniček a tanečků z angličtiny osvojí mnoho. Já si například díky anglické písničce z kurzů svého syna konečně zapamatovala pořadí barev duhy. Angličtina je bezpochyby velmi zpěvná, melodická. A co si zapamatujeme na základě melodie, je v mozku mnohem lépe uloženo, protože spojením slov a melodie využíváme obě mozkové hemisféry. Mladší syn začal dříve než starší, už v 18 měsících. Nyní očekávám narození třetího syna, a i toho určitě do Helen Doron English přihlásím.
V čem je podle vás společná výuka češtiny a angličtiny přínosná?
Po celá staletí se lidé snaží najít univerzální jazyk, kterým by se domluvili lidé po celém světě. Vzniklo esperanto, obdobné ambice měla latina. A dnes se dle mého názoru plně přirozeně jako univerzální jazyk vykrystalizovala angličtina. Navíc výuka druhého jazyka startuje mozek pro jednodušší učení se dalším a dalším jazykům.
Jaký je váš názor coby logopedky na metodiku našich kurzů?
Vaše metodika vychází z tzv. mateřské metody učení jazyku nebo také učení přímou metodou. Dítě si zapamatuje danou informaci jako jeden zvuk, například větu „to je pes“ kojenec nevnímá jako tři slova, ale jako celistvý zvuk „tojepes“. Pokud se dítě ve školce nebo v jiné metodice učí anglicky pes= dog, červená = red, pak již využívá techniku nepřímou. Musí si informaci překládat, což už není přirozené osvojování jazyka a vyžaduje to značné úsilí. Dítě osvojující si angličtinu pomocí Helen Doron English tak činí přirozeně, přímo, podobně jako u mateřského jazyka. V tom spatřuji velký potenciál, do určité míry podobný s dvojjazyčným prostředím.
Je výuka angličtiny vhodná i pro děti, které mají logopedickou vadu?
Ano, absolutně nezávadná je i pro děti, které mají poruchu artikulace, tzv. dyslalii. To znamená, že neumí některé hlásky, jako je R, Ř. Je vhodná i u dětí, u kterých vývoj jazyka probíhá opožděně (mluví třeba až po 3. roce). U těchto dětí jsem si v poslední době začala všímat i určitého pozitiva, pokud poslouchají angličtinu od raného věku. Angličtina je totiž ve svých prvních slovech mnohem jednodušší na vyslovení. Třeba slovo modrý má v češtině dvě slabiky a shluk souhlásek DR. To je pro artikulující orgány těžší než anglické napojení souhlásky a samohlásky ve slově blue. V prvních anglických slovíčkách je také méně sykavek než v češtině (sun x slunce, dog x pes). Zkrátka tyto děti, které ne a ne mluvit, i když všemu rozumí, najednou začnou notovat slova z anglické písničky, i když česky stále řeknou sotva „máma“ a „haf“. Nechci ale, aby to vyznělo jako dogma, že pokud budeme nemluvícímu dítěti pouštět angličtinu, mluvit určitě začne. Je třeba vždy opožděný vývoj řeči konzultovat s lékařem a logopedem, zda nejsou jiné problémy, které neumožňují dítěti mluvit (např. zhoršený sluch, hypotonie svalstva mluvidel, poruchy rozumění apod.). Výjimku v učení se dalšímu jazyku v raném věku bych však viděla u dítěte, které je tímto přetěžováno (řekněme má snížené rozumové schopnosti nebo kombinaci poruchy autistického spektra s nízkofunkčními schopnostmi). Takové děti často vyžadují i jiný způsob komunikace, třeba pomocí piktogramů, znaků apod.
Kdy nejpozději je podle vás na místě případné nedostatky výslovnosti řešit?
Pokud se otázka týká se pouze nedostatků výslovnosti, vždy záleží na tom, o jaké hlásky se jedná. Zda potřebujeme napravit pouze eliminaci hlásky ve slově, nebo jde o její náhradu hláskou jinou nebo již o její nesprávnou realizaci. Například pokud tříleté dítě již ráčkuje nebo vsouvá jazyk mezi zuby či do stran při realizaci sykavek, pak je třeba tento stav řešit hned. Jestliže však takto staré dítě pouze nahrazuje R za L nebo R vynechává, neumí Ř a neumí ještě jednu řadu sykavek a CSZ, pak je tento stav fyziologický.
Jaké máte tipy, aby se děti logopedii učily rády?
Podobně jako angličtinu vašich kurzů, pomocí říkadel, písniček, pohybu a her. Dnes je k dispozici tolik publikací od deskových her, pexes, domina, knížek, dobble a spousty dalšího. A pak vždy s dodržením zásady vývojových kroků, tedy neučíme to, co ještě nemůže dítě zvládnout, protože nezvládlo vývojový krok před tím.
Jak u vás doma probíhaly poslechy na pozadí?
Hodně jsem jim pouštěla písničky a vyprávěné příběhy v autě. Pak jsme si společně zpívali písničky kdekoliv, nebo jsem je alespoň zpívala já, když jsme si hráli. Taky jsme využili Ikea houpačku zavěšenou v obýváku a sledovali příběhy z Helen Doron English při houpání.
Co byste závěrem vzkázala rodičům dětí, kteří o našich kurzech uvažují?
Všem rodičům výuku angličtiny v raném věku doporučuji. Již novorozenec je schopen vnímat širokou škálu fonetických zvuků v jakémkoliv jazyce. Dokonce bylo zjištěno, že mozek novorozence reaguje na jakýkoliv jazyk a snaží se ho zapamatovat. Pokud je daný jazyk pouštěn pozpátku, mozek novorozence vypne. Zjednodušeně řečeno lidský mozek ví, že nemá cenu tento jazykový nesmysl vnímat. Chci tím tedy říct, že jazyk si dítě osvojuje hned jak se narodí. Tak proč se brzy neučit také třeba zrovna angličtinu.
